18. února 2016 (čtvrtek)
Je to zvláštní pocit probouzet se v Itálii. Ne že by to bylo "Ooo jsem v Itálii a hned, co otevřu oči, o tom vím. Vzduch tady voní jinak a i ta postel je taková měkčí." :D Ne takhle fakt ne. Ale je zvláštní nevidět kolem sebe všechny ty moje věci, co jsem si za celou dobu nasbírala. Je to prostě jiné. Zvykám si na ten pocit, že mi vlastně stačí k životu málo a že kolem sebe nepotřebuju tolik, kolik jsem si myslela. Takže jednou, až budu mít opět svůj vlastní byteček, to u mě přestane vypadat jako ve skladišti a vzpomínkovém sále. Možná! (Evi ještě se neraduj, jsem blíženec a do té doby si to možná zase rozmyslím.:D )
 |
| Moje postel s překvapením. |
Moje Host Family se skládá ze tří členů, jak už jsem zmiňovala - Giovanna, Gianni a Olga. Pantáta Gianni je architekt a maminka Giovanna pracuje jako učitelka na střední jazykové škole ve vedlejším městě Avellinu (Panebože díky za to, že učí právě angličtinu. Netuším, jak jinak bychom komunikovaly. Ale o tom později.) Giovanna má velmi specifickou pracovní dobu, resp. ještě jsem ji zcela neodhalila. Někdy chodí do školy dopoledne, jindy odpoledne a velmi zřídka je pryč téměř celý den. Učí teprve první rok, tak nemá na starosti jenom jednu třídu a dělá jenom takové drbky, zástupy atd. Jen pro představu, když říkám, že učí odpoledne nebo dopoledne. Jsou to jen dvě hodiny!! Nechápu. A prý je na škole takových učitelů kolem 50. Celkově učitelů kolem 200 a žáků 1500 tuším. Jsou to tři školy s různým zaměřením - umělecká, jazyková a vědecká.
Gianni, ten je pro mě velkou záhadou. Nikdy jsem ho neviděla pracovat, což je vcelku pochopitelné, když má pracovnu úplně nahoře, kde nemá nikdo přístup. Vím jen to, že dělá do produktového designu a tak asi jednou týdně jezdí do hodinu vzdáleného města u moře - Salerna. Gianni umí anglicky asi tak tři věty, takže je to fakt zábava se s ním domlouvat. Teda já ukazuju, on souhlasně kývá a nakonec, když odcházím, on si něco pod fousem italsky mrmlá. :D Hlavně, že se domluvíme. :-D Je zvlástní ani netušit, co si ten druhý o vás myslí a nedejbože říká. Teda pro mě to je peklo (bylo), ptz jsem zvědavec zvědavý a všechno musím vědět. Ale tohle au-pairovství mě učí být nad věcí, válet se na svém italském obláčku a užívat si siesty. Však co? Ať si myslí, co chce. :-) Příjemná změna.
 |
| Výhled z okna na hory (Aaaa po ránu to nejlepší) |
Žádné komentáře:
Okomentovat