24. února 2016 (čtvrtek)
Hned na úvod je třeba říct, že zřejmě nebyl nejlepší nápad jezdit do Itálie jako au-pair po absolvování dvou lekcí italštiny z učebnice pro samouky a znalostí slov: pizza, pasta a caffè :D
 |
| další ranní výhled z okna (škoda, že ten balkón není můj) |
Dokážete si představit, jak probíhá naše ranní rutina s Olgou? Ha! Určitě ne. :D Máme rituál s naprosto přesně vypracovaným systémem. V 8:30 ji budím (úspěšnost cca 50%), přemlouvám k oblékání (úspěšnost 10%) a poté ji jdu vzorem při snídani (úspěšnost 0%). V buzení se neustále zlepšuju (lechtání a můj dokonalý pokus o zpěv funguje čím dál efektivněji). Ovšem s oblékáním a snídaní jsem na štíru. Ha! Evidentně v tom ale nejsem sama. Giovanna s Giannim dokážou přemluvit Olgu k oblečení a jídlu za cca 40 - 50 min (úspěšnost 80%). Uff. Na to jsem krátká a po prvním ranním cvičení na tento dokonalý proces z povzdálí důležitě dohlížím (toť náš rituál!) :)
Do růžového batohu "Peppa pig" (druhá nejoblíbenější pohádka italských ratolestí) chystám svačinku s pitím. Olga "dojídá" svou snídani (sušenky s kakaem) a po půl deváté odchází ve svém červeném kabátku ala Peppa společně s jedním z rodičů do školy vzdálené asi 100 m. Hurá mám volno! Pokud tedy zrovna nebojuju se žlutým monstrem nebo se nepokouším zlikvidovat jiný domácí spotřebič. :)
Po půl jedné se Olga zjevuje doma a já chystám na oběd - Nene! Já nevařím. Já totiž nemusím. :D Za tohle jsem ráda a o to poctivěji rozprostírám ubrus, rozmisťuju sklenice, příbor a ubrousky. Na oběd jsou těstoviny nebo ony proslavené italské "polévky". Velmi oblíbená je tu čočka a fazole - nic moc tohle, ale za to hrášek je tu přímo orgasmický!
PZO (poznámka za okraj): Italové nepoužívají ubrousky pod talíře. Zato na ty papírové nedají dopustit. Ze začátku jsem nevěděla, co dělat s plátkem chleba nebo drobky. To se tu neřeší! Drobek nedrobek na talíři to skončit nemusí. Mají na to vychytávku! (říkejme mu "drobkovač") A já neodjedu z Itálie, dokud si ho pořídím. :D Voda se zde pije balená a víno nesmí chybět u žádného z pokrmů. Pozor! I Olga ho smí - říkají tomu l´acqua pink (růžová voda). Divné!
A po obědě to začíná! Soukromé lekce s mou učitelkou italštiny (pane bože díky, že nehuhňá!). Olga a já spolu trávíme zhruba 4-5 hodin. Je to náročné a jí většinu času dávám prostor. Místy mě miluje (objímání a pusinky) a místy nenávidí (zavírá mě za dveře a usazuje na gauč se slovy - chci být sama a ty tady na mě počkej) :D Nevzpouzím se. Stejně s tím nic neudělám. :D Tohle naše "milování" probíhá skrz naskrz celý den a nedá se odhadnout. Spolehlivě zatím funguje jen čokoládový pudink (ale na koho by nefungoval, že jo? :)
Volno večerní startuje okolo 18 hod a já si ho po dni stráveném s mou malou italkou neskutečně užívám. Něco chybí, že? Večeře! Ufff. Na tohle si asi nikdy nezvyknu. Čas večeře? Nějaké tipy? Kolem osmé!!! A to prý je tak brzy jen kvůli Olgy. Ou! No dalo by se to i zvládnout, kdyby na večeři nebylo vydatnější jídlo než na oběd (nebo mám aspoň ten pocit - velmi často!) :D
A tak si tady po italsku bojuju přes týden s víkendovým volníčkem, které pokud nejsem zrovna nemocná (což safra zrovna teď jsem), chci využívat na procházky po městě a okolí. Ehm. Gianni mi prý spravuje kolo, tak jsem zvědavá. Níže pochopíte proč..
Žluté monstrum znovu v akci. Zaregistrovali jste příběh - Markétina šikovnost vs. žlutý spotřebič na mytí podlahy? To se nedá zapomenout. :) Ve zkratce se mi povedlo hned při prvním úklidu utrhnout nebo ulomit madlo u parního "umývače" podlahy. Gianni jako produktový designer vypadal, že tomu rozumí a že nemá sebemenší problém tuto nemilovou záležitost napravit (Kdy já přestanu být tak důvěřivá? To mi řekněte.:D). Můj úkol pro dnešek (tuším, že to bylo úterý) zněl: "vacuum upstairs & downstairs, sweep stairs and wash floor downstairs" Profesionálně beru vše potřebné a postupně zametám, vysávám a když chytám do rukou žluťáka. Tipněte si, co mi asi tak zůstalo v ruce. No jooooo. To madlo! :D Koukám na to a ono, kdyby mělo pusu určitě by řeklo: "No co si čekala? Oprava po italsku." :D
A tady končí mé představy o tom, jak se proháním Itálii na kole.. :D
 |
| Na ukázku prvních pár dílů v AJ https://www.youtube.com/watch?v=42vC9bkpIDk |
Po půl jedné se Olga zjevuje doma a já chystám na oběd - Nene! Já nevařím. Já totiž nemusím. :D Za tohle jsem ráda a o to poctivěji rozprostírám ubrus, rozmisťuju sklenice, příbor a ubrousky. Na oběd jsou těstoviny nebo ony proslavené italské "polévky". Velmi oblíbená je tu čočka a fazole - nic moc tohle, ale za to hrášek je tu přímo orgasmický!
PZO (poznámka za okraj): Italové nepoužívají ubrousky pod talíře. Zato na ty papírové nedají dopustit. Ze začátku jsem nevěděla, co dělat s plátkem chleba nebo drobky. To se tu neřeší! Drobek nedrobek na talíři to skončit nemusí. Mají na to vychytávku! (říkejme mu "drobkovač") A já neodjedu z Itálie, dokud si ho pořídím. :D Voda se zde pije balená a víno nesmí chybět u žádného z pokrmů. Pozor! I Olga ho smí - říkají tomu l´acqua pink (růžová voda). Divné!
 |
| slavný drobkovač (seznamte se:) |
A po obědě to začíná! Soukromé lekce s mou učitelkou italštiny (pane bože díky, že nehuhňá!). Olga a já spolu trávíme zhruba 4-5 hodin. Je to náročné a jí většinu času dávám prostor. Místy mě miluje (objímání a pusinky) a místy nenávidí (zavírá mě za dveře a usazuje na gauč se slovy - chci být sama a ty tady na mě počkej) :D Nevzpouzím se. Stejně s tím nic neudělám. :D Tohle naše "milování" probíhá skrz naskrz celý den a nedá se odhadnout. Spolehlivě zatím funguje jen čokoládový pudink (ale na koho by nefungoval, že jo? :)
Volno večerní startuje okolo 18 hod a já si ho po dni stráveném s mou malou italkou neskutečně užívám. Něco chybí, že? Večeře! Ufff. Na tohle si asi nikdy nezvyknu. Čas večeře? Nějaké tipy? Kolem osmé!!! A to prý je tak brzy jen kvůli Olgy. Ou! No dalo by se to i zvládnout, kdyby na večeři nebylo vydatnější jídlo než na oběd (nebo mám aspoň ten pocit - velmi často!) :D
A tak si tady po italsku bojuju přes týden s víkendovým volníčkem, které pokud nejsem zrovna nemocná (což safra zrovna teď jsem), chci využívat na procházky po městě a okolí. Ehm. Gianni mi prý spravuje kolo, tak jsem zvědavá. Níže pochopíte proč..
 |
| Žluťák s madlem (to byl ještě chudák plně funkční) |
Žluté monstrum znovu v akci. Zaregistrovali jste příběh - Markétina šikovnost vs. žlutý spotřebič na mytí podlahy? To se nedá zapomenout. :) Ve zkratce se mi povedlo hned při prvním úklidu utrhnout nebo ulomit madlo u parního "umývače" podlahy. Gianni jako produktový designer vypadal, že tomu rozumí a že nemá sebemenší problém tuto nemilovou záležitost napravit (Kdy já přestanu být tak důvěřivá? To mi řekněte.:D). Můj úkol pro dnešek (tuším, že to bylo úterý) zněl: "vacuum upstairs & downstairs, sweep stairs and wash floor downstairs" Profesionálně beru vše potřebné a postupně zametám, vysávám a když chytám do rukou žluťáka. Tipněte si, co mi asi tak zůstalo v ruce. No jooooo. To madlo! :D Koukám na to a ono, kdyby mělo pusu určitě by řeklo: "No co si čekala? Oprava po italsku." :D
A tady končí mé představy o tom, jak se proháním Itálii na kole.. :D
Žádné komentáře:
Okomentovat