2. března 2016 (středa)
Několika denní zjišťování informací a testování dnes vrcholí. Nadešel den D a ve 22:00 se otevře brána s nápisem "Nový Zéland" Ou jééé. :) Sice jen pomyslná - pro získání ročních víz. Ale já jsem nervózní, jak puberťačka před první pusou. Ou. Co když mi to nepůjde otevřít? Co když se mi vypne počítač? Co když tam něco vyplním špatně? Co když? Co když? Co když se mi mozek zavaří a BUM? :D Uuuuu.
Několikrát si zahraju dle imigračního na Italku. :D A proč ne, že jo? :D (geograficky to odpovídá) :D Vyplňuju všechny formuláře falešnými údaji. Musím pilovat rychlost! S kamarádkou si průběžně sdělujeme informace a pocity přes modrého přítele Skype (nechápu, kdo ho vymyslel, ale pasovala bych ho na rytíře a uvařila mu večeři!) :) Jdeme na to! 21:30 nahazuju motory (zapínám prohlížeč), připravena zařadit nejvyšší rychlost a porazit všechna prázdná políčka. :)))
Prohlížeč nastartován. 22:00. Ehm. Nemůžu zařadit ani jedničku. Přihlašovací stránka zřejmě přestala existovat nebo se ocitla v jiné dimenzi. Tsssst. Pokouším se přemluvit okno prohlížeče, aby mi ukázalo něco jiného než jen bílé pozadí. Marně! Očima jezdím v kruhu jako to načítací kolečko v chromu (dokolečka dokola - motá se mi kebule a už mi z toho šplouchá na maják :D) Koukám na hodiny - 22:15 a já jsem ještě neviděla ani přihlašovací stránku. To vypadá nadějně! :D Pff. 22:30. Začínáme se smát. 22:45. Moje anglická parťačka opouští Skype se slovy "musím si pověsit prádlo" :D Jj. Tak se získávají víza na NZ. Máme svůj styl! :D Já checkuju facebookovou skupinu. No jo! Nejsme jediné. Všichni zatím ne novozelandští stejnou měrou nenavidí rychlost připojení, proklínají klávesu F5 a posílají do nejhlubších částí lidského těla server imigračního. :D 22:55. Nějaký chytrolín to zkusil přes telefon. Opičím se. A ono to fakt funguje! :D
Poprvé vidím okýnko pro přihlášení a ... No to jako fakt??? Jupiiii.
Snažím se přivolat parťačku zpátky od pračky - neúspěšně. No ty jo! Jdu na to. Královna všech nervóz opět předvádí svůj taneček a já omylem mačkám snad všechno špatně. Nádech. Výdech. Vyplňuju jako divá (pro jistotu třicetkrát kontroluju správnost údajů) a těsně před koncem poslání žádosti: "Tak už to mám pověšené." :D Já ji střelím. :D
Posílám application a čekám na poslední krok - zaplacení. Ufff. Křížím prsty, nohy, vlasy. Tohle vyjde! Prostě musí. Vypisuju údaje ke kartě a odesílááááám. Juuuuuuu. Mám to! Čekuju údaje a safra! Omylem jsem se přejmenovala na Marettu. :D No to neee. :D Snad to i tak projde.
Prošlo! :)))))))) Čekám na signály z Anglie...a? I s pověšeným prádlem jsme to zvládly! 23:20!
Najednou mám pocit, že bych mohla lítat. Otvírám okno. Juuuu. :) Zavírám okno - je tam zima! :D Bože to je pocit! Já pojedu na Zéland!!! :) Nechápu nic. Pomáhám na všechny strany, komu se ještě nepodařilo přelstít novozelandskou imigrační příšeru. Ve dvě ráno mi dotikávají mé radioaktivní hodiny a já můžu usnout jako člověk. Ou jéééé. :) NZ těš se! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat